Když si pořídíte kryt na radiátor, možná vás napadne, že přijdete o část tepla. Pravdou ale je, že moderní kryty jsou navrženy tak, aby cirkulaci vzduchu naopak podporovaly, zatímco ty nevhodně zvolené nebo nesprávně instalované ji dokážou spolehlivě zadusit. Základní princip je jednoduchý: teplý vzduch stoupá vzhůru, proto musí mít kryt dostatečně velké otvory nejen v čelní desce, ale především v horní rovině. Pokud je horní část krytu téměř plná, horký vzduch se pod ním hromadí, přestane proudit a místnost se vytápí jen sáláním z povrchu, což je výrazně méně efektivní. Věnujte proto pozornost tomu, aby mezera mezi parapetem a horní hranou krytu byla alespoň pět centimetrů a aby otvory ve vrchní desce tvořily alespoň třicet procent její plochy. Jen tak zajistíte, že kryt na radiátor nebude fungovat jako izolant, ale jako směrovací prvek, který teplo vytlačí do místnosti.
Prakticky to znamená, že byste se měli vyhnout dvěma častým chybám. První je zakrytí radiátoru hustou textilií, plnou skříňkou nebo poličkou bez mezer, což je v podstatě nejhorší varianta. Druhou chybou je umístění nábytku příliš blízko k přední straně krytu, čímž zablokujete přívod studeného vzduchu zespodu. Cirkulace totiž funguje na principu přirozené konvekce: studený vzduch nasáváte spodní štěrbinou, ohřeje se na tělese a stoupá vzhůru. Pokud spodní mezeru zúžíte na méně než tři centimetry, nebo ji dokonce úplně zakryjete kobercem či soklovou lištou, přestane se vzduch pohybovat a radiátor se začne přehřívat, což vede k plýtvání energií i k vyššímu riziku poškození termostatického ventilu. Ideální je proto nechat kolem krytu alespoň deset centimetrů volného prostoru a zajistit, aby spodní hrana krytu byla vzdálená od podlahy tak, aby se pod ni dal snadno vsunout list papíru. Tím podpoříte přirozený tah.
Pokud už kryt máte, vyzkoušejte jednoduchou zkoušku: přiložte ruku k horním otvorům a pak k přední desce. Pokud cítíte z horních otvorů výrazný proud tepla a přední deska je jen mírně teplá, cirkulace funguje správně. https://hd-forum.cz/ opačném případě zkuste kryt na radiátor mírně nadzvednout nebo zvětšit větrací otvory pilkou či vyvrtáním dalších děr, pokud to materiál umožňuje. Dalším trikem je umístit za radiátor na vnitřní stranu krytu hliníkovou fólii, která odráží teplo zpět do místnosti, ale pozor, aby neblokovala přísun vzduchu zezadu. Nikdy také nezavírejte termostatickou hlavici těsně za kryt, ideálně ji nechte vysunutou do prostoru pod horní otvory, kde ji proud vzduchu lépe „ofukuje". Pamatujte, že dobře navržený kryt na radiátor vám může ušetřit až deset procent nákladů na vytápění, ale špatně zvolený vás naopak připraví o pětinu tepla. Vždy proto upřednostněte funkci před designem, případně si nechte vyrobit kryt na míru s dostatečně velkými a správně umístěnými otvory.